په‌یوه‌ندیپه‌رتووکخانه‌رۆشنبیرییلینکئه‌رشیفنووسه‌رانده‌سپێک

٢٥\٩\٢٠١٠

له‌ کام قۆناخی په‌سه‌ندکردنی راستیداین؟؟!!


و. له‌ فارسییه‌وه‌: هه‌ژێن

ڕژیمی گۆشتخۆری.
 

(ڕژیمی خۆراکی ناسروشتی و وێرانگه‌ریی مرۆڤ هه‌موو ئه‌و خۆراکانه‌ ده‌گرێته‌وه‌، که‌ به‌رهه‌می به‌هره‌کێشی مرۆڤن له‌ ئاژه‌ڵ)

ڕژیمی گۆشتخۆری یه‌کسانه‌ به‌:

1- برسییه‌تی جیهانی:
ساڵانه‌ 30 ملیۆن مرۆڤ له‌ برسییه‌تیدا دەمرن = 70% له‌ گه‌نم و 60% سۆیای به‌رهه‌م هاتوو له‌ ساڵێکدا، کە ته‌نیا له‌ ده‌وڵه‌ته‌ یه‌کگرتووه‌کانی ئه‌مه‌ریکا ده‌رخواردی مه‌ڕوماڵات و په‌له‌وه‌رانی گۆشتی ده‌درێت...


2- به‌رزبوونه‌وه‌ی پله‌ی گه‌رما له‌ جیهاندا یەکسانە بە له‌ناوچوونی پارچه‌ سه‌هۆله‌کانی جه‌مسه‌ری باکوور، ئەمەش یەکسانە بە ئاڵوگۆری وێرانگه‌رانەی ئاو و هه‌وا:
65% گازی نیترۆ (Nytro gas ) بەهۆی چالاکییه‌کانی مرۆڤه‌وه‌ به‌رهه‌م دێت، 9% سەرجەمی گازی دووەم ئۆکسیدی کاربۆن و 37% سەرجەمی گازی میتان (Methan) به‌رهه‌می چالاکییه‌کانی مرۆڤن، کە له‌ ئاژەڵگەکاندا ده‌درێته‌ ده‌ره‌وه‌....


3- له‌ناوچوونی سه‌رچاوه‌کانی ئاو – خاکی به‌پیت و ئاڵوده‌بوونی خێرای ژینگه‌
ئه‌وڕۆکه‌ 20%ی بوونه‌وه‌رانی زیندوو له‌سه‌ر گۆی زه‌مین، ئاژه‌ڵی به‌رهه‌مهاتوو به‌ شێوازی پیشه‌سازی پێکیده‌هێنیت!


4- ڕوتاندنه‌وه‌ی جه‌نگه‌ڵه‌کان – له‌ناوبردنی ئیکۆسیسته‌مه‌کان و جۆرواجۆری بیۆلۆجی – له‌ناوبردنی تەپۆڵکە مەرجانییەکان:
%70ی دارستانه‌کانی ئامازۆن (سییەکانی گۆی زه‌مین)، ته‌نیا بۆ دابینکردنی ئاڵفی ئاژه‌ڵ یا ده‌ستراگه‌یشتن به‌ کێڵگه‌کانی ئالف به‌ جۆرێکی هه‌رگیز نه‌گه‌ڕاوه‌ له‌ناوبراون...


5- بڵاوبوونه‌وەی نه‌خۆشییه‌ کوشنده‌ هاوبه‌شه‌کانی ئاژه‌ڵ – مرۆڤ و کاراییان له‌سه‌ر ژینگه‌ و ژیانی کێوی؛ لەوانە پەتای باڵندە و پەتای بەراز و ...تد
ته‌نیا له‌ ساڵی 2003دا له‌ ئاسیا، ئامارێکی فەرمی نیشانی ده‌دات، که‌ زیاتر له‌ 120 ملیۆن باڵداری ماڵی و کێوی یا له‌ژێر کارایی نه‌خۆشی ئه‌نفلوانزای باڵدارانه‌وه‌ مردوون* یا به‌هۆی به‌رگرتن به‌ بڵاوبوونه‌وه‌ی ئه‌م نه‌خۆشییه‌وه‌، به‌ زیندوویی له‌ ئاگردا سووتێنراون!


6- نه‌خۆشییه‌کانی مرۆڤ، که‌ له‌ ڕژیمی ناسروشتیی گوشتواردنه‌وه‌ سه‌رچاوه‌ ده‌گرن:


A- نه‌خۆسی دڵ، زیاتر له‌ 17 ملیۆن که‌س ساڵانه‌ له‌ دونیادا بە هۆی ئەم نەخۆشییەوە ده‌مرن.
خه‌رجی نه‌خۆشییه‌کانی دڵ و ده‌ماره‌کان له‌ ساڵێکدا لایه‌نی که‌م (1) ترلیۆن دۆلار ده‌بێت...


B- وه‌ره‌م ، ساڵانه‌ زیاتر له‌ (1) ملیۆن نه‌خۆشی تازه‌ تووشبوو بە وه‌ره‌می ڕیخۆڵە بەهۆی ڕژیمی گۆشتخۆریییه‌وه‌ ده‌ستنیشان ده‌کرێن.
زیاتر له‌ 600 هه‌زار زیانی گیانی سالانه‌ به‌هۆی وه‌ره‌می ڕیخۆڵەوە ڕوودەدات- بەته‌نیا له‌ ئه‌مه‌ریکا خه‌رجی ده‌رمانی وه‌ره‌می ڕیخۆڵە، نزیکه‌ی 6.5 ملیارد دۆلاره‌.
سالانه‌ ملیۆنان بابه‌تی تازه‌ له‌ زه‌مینه‌ی وه‌ره‌مه‌کانی په‌یوه‌ست به‌ گۆشتخواردن دیاری ده‌کرێن.


C- نەخۆشی شەکرە، له‌ سه‌رتاسه‌ری دونیادا 246 ملیۆن که‌س گیرۆده‌ی شەکرە بوون. ساڵانه‌ نزیکه‌ی 174 ملیارد دۆلار بۆ ده‌رمانی شەکرە خه‌رج ده‌کرێت.


D- قه‌ڵه‌وی له‌ راده‌به‌ده‌ر، له‌ سه‌رتاسه‌ری جیهاندا 106 ملیۆن گه‌وره‌سالان زیاده‌ بارستاییان هه‌یه‌. 400 ملیۆن که‌سی تریش قه‌ڵه‌وی له‌ راده‌به‌ده‌ریان هه‌یه‌. هه‌زێنه‌ی 93 ملیارد دۆلاری ساڵانه‌ بۆ خه‌رجی پزیشکی ته‌نیا له‌ ده‌وله‌ته‌ یه‌کگرتووه‌کان، لایه‌نی که‌م 206 ملیۆن که‌س سالانه‌ له‌به‌ر گرفته‌کانی په‌یوه‌ست به‌ زیاده‌ بارستایی یا قه‌ڵه‌وی له‌ڕاده‌به‌ده‌ره‌وه‌ ده‌مرن.


E- نه‌خۆسییه‌ میکرۆبییه‌ گوازراوه‌کان له‌ که‌ره‌سته‌ی خۆراکی ئاژه‌ڵییه‌وه‌:
به‌پێی ڕاگه‌یاندنی ڕێکخراوی (FDA) په‌روه‌رده‌کردنی پیشەسازیی ئاژەڵ هۆکاری یه‌که‌می بڵاوبوونه‌وه‌ی نه‌خۆشییه‌ خۆراکییەکانن، به‌هۆی سوودوه‌رگرتنی له‌راده‌به‌ده‌ر و نه‌گونجاو له‌ ئه‌نتی بیوتیکه‌کان و هۆرمۆنه‌کان، 60%ی ئەو مریشکانه‌ی ده‌خرێنه‌ بازاره‌وه‌، هه‌ڵگری به‌کتریای سالمونێلا (Salmonella)ی زیندوون. سه‌دان که‌س له‌ باشووری خۆرهه‌لاتی ئاسیا – ئۆروپا و ئۆقیانوسیه‌ له‌ژێر کارایی نه‌خۆشی ئه‌نفله‌وه‌نزای باڵدارانه‌وه‌ گیانیان له‌ده‌ست ده‌ده‌ن یا تووش ده‌بن … و ئەمە بێجگە لەوەی کە بەهۆی نه‌خۆشییه‌کانی “شینە زمان”، ژه‌هراویبوون به‌ (E.coli)، شێتی مانگا، (PMWS) جۆره‌ نه‌خۆشییه‌ بڵاوەکان له‌ په‌روه‌ردگه‌کانی به‌رازی پیشه‌سازییدا)، فیستریا، لیستروز و … ده‌بنه‌ قوربانی.

و
…..
…....
….....

به‌پێی وته‌ی ڕێکخراوی خۆراک و کشتوکاڵ (FAO)، مرۆڤه‌کان سالانه‌ نزیکه‌ی 53 ملیارد ئاژه‌ڵ، که‌ ماسی و گیانداره‌ ده‌ریاییه‌کانی تر به‌شێک نین لێیان، به‌ مه‌به‌ستی خواردنیان ده‌کوژن...

53.000.000.000 گیاندار له‌ ساڵێکدا !!!
145.000.000 گیاندار ڕۆژانه‌،
6.000.000 له‌ کاتژێرێکدا،
100.000 گیاندار له‌ خوله‌کێکدا و
1680 گیاندار له‌ هه‌ر چرکه‌یه‌کدا ده‌کوژرێن.

راده‌ی گازی گلخانه‌یی (Greenhouse gases) ده‌ردراو له‌ ئۆتۆمه‌بێلیکی ئاسایی ئه‌مه‌ریکایی له‌ ڕۆژێکدا: (3) کلیۆگرامە

ڕاده‌ی گازی گلخانه‌یی ڕۆژانه‌ لە سەرەنجامی بڕین و سووتاندنی به‌شێک له‌ دارستانێکی بارانی له‌ کاستاریکا بۆ ئاماده‌کردنی ئاڵف و به‌رهه‌مهێنانی گۆشتی به‌کاربراو له‌ هه‌مبورگرێکدا: (75) کیلۆگرامە

ئه‌وڕۆکه‌ چڕی گازی (میتان)ی کۆوه‌بوو له‌ که‌شی زه‌میندا، سێ به‌رابه‌ری ئه‌وه‌یه‌ کە سه‌ده‌یه‌ک لەوەوپێش هەبووە و هۆکارە سه‌ره‌کییه‌که‌شی گاوداری (ئه‌و شوێنانه‌ی که‌ مانگیان تێدا به‌خێوده‌کرێت) گۆشتییه‌. ئاژه‌ڵداری پیشه‌سازی هۆکاری بڵاوبوونه‌وه‌ی 15-20% گازی میتانه‌.

جان رابینز - وه‌رگری خه‌لاتی پولیتزر بۆ په‌رتووکی “ڕژیمی خۆراکی ئه‌مه‌ریکای تازه‌”

سێ قۆناخ بۆ په‌سه‌ندکردنی راستی بوونی هه‌یه‌:
1- گاڵته‌پێهاتن
2- سه‌رپێچیکردنی توند
3-په‌سه‌ندکردن

تۆ له‌ کام قۆناخدایت؟؟!!


“تا کاتێک که‌ قه‌سابخانه‌کان له‌ ئارادا بن، به‌ره‌کانی جه‌نگیش هه‌ر ده‌مێنن” لیئۆن تۆلستۆی
_______________________________
سه‌رچاوه‌ی لێ وه‌رگیراو: http://lone-wolf.blogfa.com
* ئه‌ز ده‌زانم که‌ له‌ کوردیدا بۆ ئاژه‌ڵ مرداربوونه‌وه‌ به‌کار ده‌برێت، به‌ڵام له‌ راستیدا ڕوودان و کرداره‌که‌ هه‌ر یه‌کن و له‌ سۆنگه‌ی مافی یه‌کسانی ژیان بۆ ئاژه‌ڵ و مرۆڤه‌وه‌، مردن به‌ دروستر ده‌زانم.
 

ماڵپه‌ڕی هه‌ژێن

 

-------------------------------------------------------------------------------------

 

 

بۆ ئه‌و که‌سانه‌ی ده‌یانه‌وێ فێری نووسینی کوردی به‌ تیپی لاتینی بن، ده‌توانن له‌ خواره‌وه‌ هه‌مان بابه‌تی سه‌ره‌وه‌ به‌ شێوه‌ی لاتینی - هه‌ندێک جیاوازه‌ له‌و لاتینییه‌ باوه‌ی ئێستا - بخوێننه‌وه، که‌ هه‌ر له‌ لایه‌ن وه‌رگێڕه‌وه‌ نووسراوه‌ته‌وه‌. - ئه‌مڕۆ -

 

 

 

le kam qonaxí pesendkirdní rastídayn??!!

 

ú. le farsíyewe: hejhén

 

rjhímí goshtxorí

 

(rjhímí xorakí nasrushtí ú wérangeríy mrov hemú ew xorakane degrétewe, ke berhemí behrekéshí mrovin le ajhell)

 

rjhímí goshtxorí yeksane be:

 

1- birsíyetí cíhaní:

sallane 30 milyon mrov le birsíyetída demrin = 70% le genim ú 60% soyay berhem hatú le sallékda, ke tenya le dewllete yekgirtuwekaní emeríka derixwardí merrumallat ú peleweraní goshtí dedrét...

 

2- berizbúnewey pley germa le cíhanda yeksane be lenawcúní parce seholekaní cemserí bakúr, emesh yeksane be allugorí wérangeraney aw ú hewa:

65% gazí nítro (Niytro gas ) behoy calakíyekaní mrovewe berhem dét, 9% sercemí gazí duwem oksídí karbon ú 37% sercemí gazí mítan (Methan) berhemí calakíyekaní mrovin, ke le ajhellgekanda dedréte derewe....

 

3- lenawcúní sercawekaní aw – xakí bepít ú alludebúní xéray jhínge

ewroke 20%í búneweraní zíndú leser goy zemín, ajhellí berhemhatú be shéwazí píshesazí pékídehénít!

 

4- rutandnewey cengellekan – lenawbirdní íkosístemekan ú corwacorí byolocí – lenawbirdní tepollke mercaníyekan:

%70í daristanekaní amazon (síyekaní goy zemín), tenya bo dabínkirdní allfí ajhell ya destrageyishtin be kéllgekaní alf be corékí hergíz negerrawe lenawbrawn...

 

5- bllawbúnewey nexoshíye kushinde hawbeshekaní ajhell – mrov ú karayyan leser jhínge ú jhyaní kéwí; lewane petay ballinde ú petay beraz ú ...tid

tenya le sallí 2003da le asya, amarékí fermí níshaní dedat, ke zyatir le 120 milyon balldarí mallí ú kéwí ya lejhér karayí nexoshí enfilwanzay balldaranewe mirdún* ya behoy bergirtin be bllawbúnewey em nexoshíyewe, be zíndúíy le agirda súténrawn!

 

6- nexoshíyekaní mrov, ke le rjhímí nasrushtíy gushtwardnewe sercawe degrin:

 

A- nexosí dill, zyatir le 17 milyon kes sallane le dunyada be hoy em nexoshíyewe demrin.

xercí nexoshíyekaní dill ú demarekan le sallékda layení kem (1) tirlyon dolar debét...

 

B- werem , sallane zyatir le (1) milyon nexoshí taze túshbú be weremí ríxolle behoy rjhímí goshtxoríyyewe destníshan dekrén.

zyatir le 600 hezar zyaní gyaní salane behoy weremí ríxollewe rúdedat- betenya le emeríka xercí dermaní weremí ríxolle, nzíkey 6.5 milyard dolare.

salane milyonan babetí taze le zemíney weremekaní peywest be goshtixwardin dyarí dekrén.

 

C-nexoshí shekre, le sertaserí dunyada 246 milyon kes gírodey shekre bún. sallane  nzíkey 174 milyard dolar bo dermaní shekre xerc dekrét

 

D- qellewí le radebeder, le sertaserí cíhanda 106 milyon gewresalan zyade baristayyan heye. 400 milyon kesí trísh qellewí le radebederyan heye. hezéney 93 milyard dolarí sallane bo xercí pzíshkí tenya le dewlete yekgirtuwekan, layení kem 206 milyon kes salane leber griftekaní peywest be zyade baristayí ya qellewí lerradebederewe demrin.

 

E- nexosíye míkrobíye gwazrawekan le kerestey xorakí ajhellíyewe:

bepéy rageyandní rékixrawí (FDA) perwerdekirdní píshesazíy ajhell hokarí yekemí bllawbúnewey nexoshíye xorakíyekanin, behoy súdwergirtní leradebeder ú neguncaw le entí bíwtíkekan ú  hormonekan, 60%í ew mríshkaney dexréne bazarewe, hellgrí bektiryay salmunéla (Salmonella)í zíndún. sedan kes le bashúrí xorhelatí asya – orupa ú oqyanusye lejhér karayí nexoshí eniflewenzay balldaranewe gyanyan ledest deden ya túsh  debin … ú  eme bécge lewey ke behoy nexoshíyekaní “shíne zman”, jhehrawíbún be  (E.coli), shétí manga, (PMiWS) core nexoshíye bllawekan le perwerdgekaní berazí píshesazíyda), fístirya, lístruz ú … debne qurbaní.

 

ú

…..

…....

….....

 

bepéy wtey rékixrawí xorak ú kishtukall (FAO), mrovekan salane nzíkey 53 milyard ajhell, ke masí ú gyandare deryayyekaní tir beshék nín léyan, be mebestí xwardinyan dekujhn...

 

53.000.000.000 gyandar le sallékda !!!

145.000.000 gyandar rojhane,

6.000.000 le katjhérékda,

100.000 gyandar le xulekékda ú

1680 gyandar le her cirkeyekda dekujhrén.

 

radey gazí gilxaneyí (Greenhouse gases) derdraw le otomebélíkí asayí emeríkayí le rojhékda: (3) kilyograme

 

radey gazí gilxaneyí rojhane le serencamí brrín ú sútandní beshék le daristanékí baraní le kastaríka bo amadekirdní allf ú berhemhénaní goshtí bekarbraw le hemburgrékda: (75) kílograme

 

ewroke crrí gazí (mítan)í kowebú le keshí zemínda, sé beraberí eweye ke sedeyek lewewpésh hebuwe ú hokare serekíyekeshí gawdarí (ew shwénaney ke mangyan téda bexéwdekrét) goshtíye. ajhelldarí píshesazí hokarí bllawbúnewey 15-20% gazí mítane.

 

can rabíniz – wergrí xelatí pulítzir bo pertúkí “rjhímí xorakí emeríkay taze”

 

sé qonax bo pesendkirdní rastí búní heye:

1- galltepéhatin

2- serpécíkirdní tund

3-pesendkirdin

 

to le kam qonaxdayt??!!

 

ta katék ke qesabxanekan le arada bin, berekaní cengísh her deménin líon tolistoy

 ____________________________________

sercawey lé wergíraw: http://lone-wolf.blogfa.com 

* ez dezanim ke le kurdída bo ajhell mirdarbúnewe bekar debrét, bellam le rastída rúdan ú kirdareke her yekin ú le songey mafí yeksaní jhyan bo ajhell ú mrovewe, mirdin be drustir dezanim.

 

mallperrí hejhén